Často kladené dotazy
1. Proč je důležité předvídání změn na trhu práce?
2. Jaké jsou metody předvídání změn na trhu práce?
3. Proč jsou profese v sekci Budoucnost profesí sdruženy do skupin?
4. Jaké datové zdroje používá portál Budoucnost profesí?
5. Jak jsou zjišťovány a měřeny šance skupiny profesí na trhu práce?
6. Co vyjadřuje počet absolventů se vzděláním vhodným pro tuto profesi?
7. Jak je počítána střední hodnota věku pracovníků?
8. Co je to KZAM a CZ-ISCO?
9. Co je to OKEČ a CZ-NACE?
10. Proč je u nás ve všech odvětvích tolik středoškoláků ve srovnání s EU?
11. Co patří mezi vysoce a středně technologicky náročný průmysl?
12. Co jsou to znalostně náročné služby?
13. Proč je o některých profesích dispozici jiný druh informací než o jiných?
14. Jaký je rozdíl mezi sektorem a odvětvím?
15. Proč jsou některé grafy jen do roku 2006 nebo 2007 a jiné do roku 2008?
Otázka 1: Proč je důležité předvídání změn na trhu práce?
Na trhu práce je možné v současné době sledovat dva zdánlivě protichůdné trendy. V důsledku hospodářské krize se řada lidí ocitá bez práce, zároveň firmy mají problémy při obsazování řady pracovních míst. Příčinou těchto nerovnováh na trhu práce je nesoulad mezi kvalifikačními požadavky pracovních míst a skutečnou kvalifikací uchazečů o zaměstnání. Obě tyto situace mají jedno společné – nedají se řešit okamžitě. Často vyžadují zásadní změny v zákonech, ve vzdělávacím systému, v učebních osnovách nebo v investičních pobídkách a zejména se nikdo nové profesi nenaučí ze dne na den. Obvykle uplyne několik let, než se podaří taková opatření realizovat a pracovníky odborně připravit. Předvídání kvalifikačních potřeb hledá souvislosti mezi trendy v ekonomice a budoucími požadavky na profese. Přináší s dostatečným předstihem informace o tom, jaké pracovníky budeme v příštích letech potřebovat, a hodnotí, kdo najde na trhu práce kvalitní uplatnění. S těmito informacemi je pak rozhodování o volbě povolání či jeho změně snazší a rovněž odborníci na pracovní trh a vzdělávání, politici a další je mohou při své práci využít. Země jako Irsko, Velká Británie, Nizozemsko, Německo, Rakousko, Finsko nebo Kanada investovaly v minulých letech značné úsilí a prostředky na vytvoření systémů předvídání, které informace tohoto druhu pravidelně přinášejí. Obdobný cíl sleduje v rámci svých projektů i Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání. Podrobnější informace o předvídání lze nalézt
Otázka 2: Jaké jsou metody předvídání změn na trhu práce?
Nejvhodnějším postupem při zjišťování kvalifikačních potřeb je kombinace informací získaných různými metodami. Jednou z nich je kvantitativní přístup využívající matematické modelování. Ten aplikuje Observatoř ve spolupráci s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. Využívá k tomu prognostický model ROA-Cerge, který vychází ze zkušenosti se zpracováním obdobných projekcí v zahraničí a je přizpůsoben českým podmínkám. Model zjišťuje vyhlídky na uplatnění na pracovním trhu v příštích pěti letech pro nositele určitého vzdělání a také šance zaměstnavatelů takového pracovníka najít. Nevýhodou prognózy získané pomocí modelu je značný stupeň agregace výsledků a nedostatek informací o kvalitativních aspektech požadovaných kvalifikací.
Proto je vhodné doplňovat matematické modelování hlubšími analýzami vybraných sektorů ekonomiky, které se opíraji o expertní názory na budoucí vývojové trendy a zkoumají jejich dopady na profese a kvalifikace. Tento typ analyticko prognostických prací je označován jako sektorové studie a reprezentuje kvalitativní metodický přístup. Sektorové studie se snaží odpovídat na otázky: Jaké jsou pravděpodobné scénáře vývoje ekonomiky a jejích sektorů ve vazbě na ekonomické, technologické, poptávkové a další trendy? Jaké důsledky mohou mít tyto scénáře pro zaměstnanost a požadovanou kvalifikační strukturu, jaké příležitosti a ohrožení to může znamenat? Dojde k významným proměnám některých profesí z hlediska kvalifikačních požadavků a obsahu práce? Jaké nároky to bude klást na vzdělávací systém, jaké změny v učebních osnovách je třeba provést?
Otázka 3: Proč jsou profese v sekci Budoucnost profesí sdruženy do skupin?
Otázka 4: Jaké datové zdroje používá portál Budoucnost profesí?
Prognózování budoucnosti profesí je nesmírně náročné na datové zdroje. Nezbytná je existence dostatečně dlouhých časových řad a dostatečná možnost desagregace při zachování statistické spolehlivosti. Hlavním datovým zdrojem na našich webových stránkách je Výběrové šetření pracovních sil, které pravidelně provádí Český statistický úřad. Obdobné šetření je realizováno ve všech zemích EU pod metodickým vedením Eurostatu. Veškerá publikovaná data o zaměstnanosti a její odvětvové, profesní, kvalifikační a věkové struktuře na portálu Budoucnost profesí pocházejí právě z Výběrového šetření pracovních sil. Data o produktivitě práce v odvětvích vycházejí z dat z podnikových šetření publikovaných Eurostatem. Data o budoucnosti profesí jsou produktem modelu ROA-CERGE na předvídání kvalifikačních potřeb. Kromě dat z Výběrového šetření pracovních sil jsou vstupem pro tento model počty absolventů, které sleduje Ústav pro informace ve vzdělávání, a projekce odvětvové struktury zaměstnanosti vypracovaná Národní observatoří zaměstnanosti a vzdělávání. Některé informace v sekci sektorové studie vycházejí z vlastních šetření realizovaných pod vedením Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání. Podrobnější informace o modelu ROA-CERGE, sektorových studiích a dalších datových zdrojích vám rádi poskytneme na požádání.
Otázka 5: Jak jsou zjišťovány a měřeny šance skupiny profesí na trhu práce?
Budoucí šance na získání zaměstnání pro skupiny profesí jsou hodnoceny na desetistupňové škále a vypovídají o šancích na získání zaměstnání. Hodnota 10 znamená, že pro danou profesní skupinu jsou šance na získání zaměstnání výborné, hodnota 0 naopak špatné.
Šance na získání zaměstnání pro danou profesní skupinu je hodnocena na základě celé řady faktorů. Mezi ně patří především současná zaměstnanost v této profesní skupině, budoucí ekonomický vývoj v odvětvích, kde se tato skupina uplatňuje, věková struktura lidí, kteří v této profesi pracují a budoucí míra jejich odchodů ze zaměstnání (např. do důchodu, na mateřskou dovolenou), počet nezaměstnaných se vzděláním vhodným pro tuto profesi a počet absolventů se vzděláním vhodným pro tuto profesi, kteří v budoucnu přijdou na trh práce. Výpočet šancí na získání zaměstnání vychází z výsledků modelu ROA-CERGE, který počítá se všemi zmíněnými faktory.
Otázka 6: Co vyjadřuje počet absolventů se vzděláním vhodným pro sledovanou podskupinu profesí?
Pro výkon určité profese je třeba mít odpovídající vzdělání. Vztah mezi vzděláním a profesí však není naprosto jednoznačný. Člověk s určitým vzděláním totiž může vykonávat různé profese. To je třeba brát v úvahu při interpretaci údajů o počtu absolventů v určitém oboru vzdělání. Část absolventů uváděných oborů půjde pracovat do sledované podskupiny profesí, ale další část nalezne uplatnění též v jiných profesích.
Otázka 7: Jak je počítána střední hodnota věku pracovníků?
Pro sledování věku pracovníků v podskupině profesí je použit medián – hodnota, jež dělí řadu podle velikosti seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny, tedy v tomto případě je to věk pracovníka, který se nachází uprostřed řady pracovníků seřazených podle věku. Podobně jako průměr se medián snaží popsat střední hodnotu, na rozdíl od průměru však není citlivý na extrémní hodnoty.
Otázka 8: Co je to KZAM a CZ-ISCO?
KZAM je standardní Klasifikace zaměstnání používaná například Českým statistickým úřadem (do roku 2011). Většina dostupných statistických dat o profesích je publikována právě na základě této klasifikace. Na našich webových stránkách tuto klasifikace používáme pro popis informací o minulosti podskupin profesí. Od 1. ledna 2011 zavedl Český statistický úřad novou klasifikaci CZ-ISCO, která nahrazuje předtím používanou Klasifikaci zaměstnání KZAM. Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace, která byla vypracována na základě mezinárodního standardu ISCO-08 (International Standard Classification of Occupations). Od roku 2011 používáme klasifikaci CZ-ISCO i na našich webových stránkách.
Otázka 9: Co je to OKEČ a CZ-NACE?
OKEČ je Odvětvová klasifikace ekonomických činností, která se používá (resp. byla používaná) pro zařazení ekonomických subjektů do různých odvětví na základě činnosti, kterou se zabývají. Klasifikace OKEČ je variantou mezinárodní klasifikace ekonomických činností NACE. Od 1. ledna 2008 byla klasifikace OKEČ nahrazena Klasifikací ekonomických činností (CZ-NACE). CZ-NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let a je lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. Vzhledem k tomu, že pro sledování trendů v zaměstnanosti je důležitá kontinuita časových řad, používáme až do roku 2009 (včetně) na našich webových stránkách klasifikaci OKEČ. Od roku 2010 používají naše stránky klasifikaci CZ-NACE, přičemž údaje nejsou přesně srovnatelné s klasifikací OKEČ.
Otázka 10: Proč je u nás ve všech odvětvích tolik středoškoláků ve srovnání s EU?
Česká republika, podobně jako další nové členské země se ve srovnání se starými členskými zeměmi EU vyznačuje velmi silným rozšířením středního vzdělání. Důraz na střední odborné školství, který má v ČR dlouhou tradici, je spojen s vysokou účastí ve středním vzdělávání. Jen naprosté minimum žáků (asi 5 %) odchází ze vzdělávacího systému na trh práce již po ukončení základní školy. Nízký podíl lidí se základním vzděláním v populaci se odráží na kvalifikační struktuře všech odvětví.
Ve srovnání s průměrem EU je v ČR naopak málo vysokoškolsky vzdělaných. Vysoká úroveň středního odborného školství v minulosti vedla k tomu, že středoškolská kvalifikace v ČR stačila i na profese, které jsou ve starých členských zemích často zastávány vysokoškoláky. Co do podílu vysokoškoláků tedy ČR zaostává, v některých odvětvích méně, v jiných velmi výrazně.
Otázka 11: Co patří mezi vysoce a středně technologicky náročný průmysl?
Definice vysoce a středně technologicky náročného průmyslu byla vytvořena organizací OECD a vychází z klasifikace OKEČ (na našich webových stránkách používaná do roku 2010).
Mezi technologicky vysoce náročný průmysl jsou řazeny Výroba kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30), Výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (OKEČ 32) a Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů (OKEČ 33).
Do technologicky středně náročného průmyslu patří Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (OKEČ 24), Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených (OKEČ 29), Výroba elektrických strojů a zařízení (OKEČ 31), Výroba motorových vozidel (OKEČ 34), Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení.
Definice vysoce a středně technologicky náročného průmyslu podle klasifikace NACE (definice byly převzaty z Eurostatu). Analýzy uskutečněné od roku 2010 pracují s definicemi těchto odvětví podle klasifikace NACE.
Mezi technologicky vysoce náročný průmysl patří Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (NACE 21), Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (NACE 26) a Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení (NACE 30.3).
Mezi technologicky středně náročný průmysl patří Výroba chemických látek a chemických přípravků (NACE 20), Výroba zbraní a střeliva (NACE 25.4), Výroba elektrických zařízení (NACE 27), Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (NACE 28), Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (NACE 29), Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (NACE 30; kromě NACE 30.1 Stavba lodí a člunů a NACE 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení) a Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb (NACE 32.5).
Otázka 12: Co jsou to znalostně náročné služby?
Definice znalostně náročných služeb byla vytvořena organizací OECD a vychází z klasifikace OKEČ. Mezi znalostně náročné služby jsou řazeny:
Technologicky náročné služby (spoje - OKEČ 64, služby v oblasti výpočetní techniky - OKEČ 72 a výzkum a vývoj - OKEČ 73)
Tržní služby (vodní doprava - OKEČ 61, letecká doprava - OKEČ 62, činnosti v oblasti nemovitostí - OKEČ 70, pronájem strojů bez obsluhy a výrobků pro osobní potřebu - OKEČ 71 a ostatní podnikatelské činnosti - OKEČ 74)
Finanční služby (finanční zprostředkování – OKEČ 65, pojišťovnictví – OKEČ 66 a pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním – OKEČ 67)
Ostatní znalostně náročné služby (vzdělávání - OKEČ 80, zdravotnictví - OKEČ 85 a rekreační, kulturní a sportovní činnosti - OKEČ 92)
Definice znalostně náročných služeb podle klasifikace NACE (definice byly převzaty z Eurostatu). Analýzy uskutečněné od roku 2010 pracují s definicemi těchto odvětví podle klasifikace NACE.
Mezi znalostně náročné služby patří Vodní (NACE 50) a Letecká doprava (NACE 51), Vydavatelské činnosti (NACE 58), Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (NACE 59), Tvorba programů a vysílání (NACE 60), Telekomunikační činnosti (NACE 61), Činnosti v oblasti informačních technologií (NACE 62), Informační činnosti (NACE 63), Peněžnictví a pojišťovnictví (NACE 64 až NACE 66), Právní a účetnické činnosti (NACE 69), Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízen (NACE 70), Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy (NACE 71), Výzkum a vývoj (NACE 72), Reklama a průzkum trhu (NACE 73), Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti (NACE 74), Veterinární činnosti (NACE 75), Činnosti související se zaměstnáním (NACE 78), Bezpečnostní a pátrací činnosti (NACE 80), Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (NACE 84), Vzdělávání (NACE 85), Zdravotní péče (NACE 86), Pobytové služby sociální péče (NACE 87), Ambulantní nebo terénní sociální služby (NACE 88), Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti (NACE 90), Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení (NACE 91), Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří (NACE 92), Sportovní, zábavní a rekreační činnosti (NACE 93).
Otázka 13: Proč je o některých profesích k dispozici jiný druh informací než o jiných?
Informace o profesích pocházejí z více zdrojů. O všech profesích napříč celou ekonomikou máme informace, které vycházejí z výsledků kvantitativního modelu ROA-CERGE na předvídání kvalifikačních potřeb. Tento model ovšem pracuje ze statistickými daty z výběrového šetření, a tak musí být pro dosažení spolehlivosti předpovědi jednotlivé profese seskupeny do profesních skupin a podskupin. Informace o budoucí nabídce a poptávce pak platí pro celou skupinu.
O některých vybraných profesích máme k dispozici výrazně více podrobnějších informací. Tyto informace pocházejí ze sektorových studií, které se věnují jednotlivým segmentům české ekonomiky. Soustředí se kromě poptávky po profesi například na proměny nároků na dovednosti apod. Profese ze sektorových studií je možné na portálu nalézt přes vyhledávač v sekci Budoucnost profesí, ale též soustředěné v samostatné sekci.
Otázka 14: Jaký je rozdíl mezi sektorem a odvětvím?
Výraz odvětví je používán pro části ekonomiky, které vycházejí ze standardní klasifikace OKEČ. Sektory jsou rovněž části ekonomiky, které mohou ale nemusejí odvětvové klasifikaci OKEČ přesně odpovídat. Byly vymezeny účelově pro zpracovávání sektorových studií tak, aby tvořily co nejkompaktnější a jasně vymezitelné celky z hlediska vývoje a obsahu činností. Některé sektory (např. sektor elektrotechnického průmyslu) je možné plně odvodit z odvětvové klasifikace OKEČ, jiné však nikoli. Například sektor ICT služeb zahrnuje jednak odvětví Činnosti v oblasti výpočetní techniky a Spoje, ale zároveň se sektor ICT služeb zabývá i ICT pracovníky zaměstnanými v jiných sektorech. Důvodem zavádění sektorů bylo zejména to, že standardní odvětvová klasifikace ne vždy dostatečně vhodně vymezuje kompaktní součásti ekonomiky, u nichž by bylo možné prognózovat budoucí vývoj a kvalifikační požadavky.
