Analýza ČSÚ - Vybrané služby v období recese

Český statistický úřad vydal krátkou tematickou analýzu "Vybrané služby v období recese". Analýza se zabývá pouze vybranými službami  (v klasifikaci NACE jde o sekce H, I, J, L, M a N) . V praxi to znamená, že analýza se nezabývá takovými „tržními“ službami, jako je Obchod či Finanční zprostředkování, které jsou vykazovány samostatně, a dále službami, které jsou principiálně „netržní“, i když část je poskytována za přímou platbu – především školství, zdravotnictví a kultura event. veřejná správa.

Jak už název napovídá, cílem analýzy je dokumentovat chování uvedených vybraných služeb v krizovém období let 2008 a 2009, na rozdíl od období vrcholící konjunktury 2006 a 2007. I tento užší soubor služeb však můžeme hypoteticky strukturovat v závislosti na očekávaném charakteru jejich vazby na klíčový, sekundární sektor ekonomiky, nebo jinak - na očekávanou míru odezvy na krizi. Za proxy proměnnou byla zvolena produkce zpracovatelského průmyslu:

• Přímou reakci, čili pokles tržeb v závislosti na krizi zpracovatelského průmyslu, lze očekávat u sekce H - Doprava a skladování;
• Zprostředkovanou reakci lze očekávat u sekce I Ubytování,  stravování a pohostinství;
• Činnosti v oblasti nemovitostí (sekce L) pravděpodobně reagují na situaci v předstihu;
• Naopak Činnosti v oblasti informačních a komunikačních služeb (sekce J) a Administrativní činnosti (sekce N) mohou na situací reagovat se zpožděním;
• Konečně odezva v sekci M Činnosti v oblasti profesní, vědecké a technické je a priori nejasná, neboť nelze vyloučit, že právě v krizové situaci je jejich činnost zvlášť žádoucí. 

Následující analýza tyto hypotézy ovšem potvrdí nebo vyvrátí (sic), ale mohla by poskytnout doplňující a možná opomíjené informace o současném stavu ekonomiky.  

Vývoj celkových tržeb vybraných služeb v letech 2006 až 2009

Údaje o vývoji tržeb celého agregátu vybraných služeb (NACE H, I, J, L, M, N) v zásadě odpovídají očekávání, tzn. faktu, že meziroční pokles tržeb začal ve 4. čtvrtletí 2008, stejně jako pokles produkce zpracovatelského průmyslu, a pokračoval do konce analyzovaného období, tj. do konce roku 2009. Zpomalování růstu začalo již v posledním čtvrtletí 2007, podobně jako ve zpracovatelském průmyslu.   (Graf 1)

Graf 1 Zpracovatelský průmysl a vybrané služby (meziroční změny v %, stálé ceny)

Pozn.: Zpracovatelský průmysl (produkce), vybrané služby (tržby bez DPH)  Pramen: ČSÚ, služby - není-li uvedeno jinak  -  z měsíčních šetření

Vývoj tržeb v jednotlivých sekcích služeb

Přesto jsou mezi jednotlivými typy služeb rozdíly. Začneme rozdíly v časových zpožděních reakce na vývoj zpracovatelského průmyslu:

• Doprava a skladování (NACE H) reagovala na vývoj bezprostředně (ve 4. čtvrtletí 2008) a její meziroční propad byl do konce roku 2009 významný. Přitom ke  zpomalení růstu docházelo již od 2. čtvrtletí 2007; 
• Vývoj tržeb v sekci Činnosti v nemovitostech (NACE L) potvrdil očekávání, když pokles tržeb začal v 1. čtvrtletí 2008 a lze jej interpretovat jako významný „předstihový“ signál recese, odrážející spíše vliv finančních faktorů než krizi reálné ekonomiky. Také v případě Ubytování a stravování (NACE I) začal propad v 1. čtvrtletí 2008, tedy ještě v období zpomalování růstu;
• Tržby v sekci Informační a komunikační činnost (NACE J) začaly podle očekávání meziročně klesat se zpožděním, prakticky až v 1. čtvrtletí 2009. Tržby v sekci Profesních činností (NACE M) začaly rovněž klesat až v roce 2009, v Administrativních činnostech (NACE N) pak v posledním čtvrtletí 2008. 

Neméně zajímavé jsou rozdíly ve velikosti výkyvů (akceleraci a deceleraci růstu): 

• Největší výkyvy, čili největší pružnost reakce na vývoj zpracovatelského průmyslu, zaznamenaly Administrativní činnosti (NACE N) a Profesní činnosti (NACE M);
• Naopak nejmenší výkyvy bylo možno pozorovat u Činností v nemovitostech (NACE L), Informačních činností (NACE J) a také v sekci Ubytování (NACE I). Jsou to služby, jejichž vazba na zpracovatelský průmysl není příliš silná;
• Výkyvy v dopravě a skladování v tomto srovnání vycházejí jako střední. To jen potvrzuje předpokládanou silnou vazbu na výkyvy ve zpracovatelském průmyslu.

Desagregace vybraných sekcí služeb v letech 2008 a 2009
 
Ve snaze blíže pochopit vývoj v jednotlivých sekcích vybraných služeb se ještě pokusíme o desagregaci sekcí, resp. věnujeme pozornost některým vybraným oblastem jednotlivých sekcí:
 

• V sekci H byl výsledek v roce 2008 příznivě ovlivněn růstem letecké dopravy (oddíl 51) a skladování vč. vedlejších činností v dopravě (oddíl 52) a ještě v roce 2009 růstem tržeb poštovních a kurýrních činností (oddíl 53). Největší propad byl naopak ve vodní dopravě (oddíl 50) a samozřejmě v pozemní dopravě, pokud vyloučíme růst v potrubní dopravě (tj. bez oddílu 49.5);
• V sekci I klesly tržby v ubytování výrazněji než ve stravování, které jsou tak říkajíc „méně zbytnou potřebou“;
• V sekci J došlo k propadu tržeb v oblasti filmů a jiných záznamů, částečné v telekomunikační činnosti, ale tržby v oblasti informačních činností (oddíl 63) dále rostly. Po růstu v roce 2008 to vysvětluje jejich relativně malý pokles v roce 2009.
• V sekci L výrazněji propadly jen tržby realitních kanceláří (oddíl 68.3),
• V sekci M byl pokles tržeb v oblasti reklamní činnosti (oddíl 73.1) větší než v průměru za celou sekci;
• V sekci N byly nejvíce postiženy poklesem tržeb činnosti související se zaměstnáním (oddíl 78), zjednodušeně řečeno agentury zprostředkující práci, ale také tržby cestovních kanceláří (oddíl 79).

Graf 2  Agentury práce (tržby, meziroční změna v %, b.c.)

Makroekonomické implikace vývoje služeb

Vývoj vybraných služeb ve dvou rozdílných období má nepochybně i své makroekonomické implikace. I pokles tržeb ve službách totiž přispěl k:

• celkovému poklesu HPH resp. HDP, i když kvantifikace tohoto vlivu by byla obtížná. Jisté je, že agregát zde analyzovaných služeb nepokrývá celou oblast tržních služeb a tzv. tržní služby jsou pouze podmnožinou veškerých služeb, tedy terciérního sektoru ekonomiky; a jeho dynamika byla nepochybně příznivější než vývoj analyzovaného segmentu;
• poklesu zaměstnanosti resp. odvozeně růstu nezaměstnanosti. I zde platí, co bylo řečeno o vlivu na HPH, nicméně následující graf uvádí meziroční indexy pracovníků (fyzické osoby) ve vybraných službách za jednotlivá čtvrtletí roku 2009.

A je tu ještě jiná makroekonomická úvaha. V úvodu bylo řečeno, že podíl sekundárního sektoru na zaměstnanosti v Česku je nad průměrem EU, čili podíl terciéru pod jeho průměrem. Totéž ovšem nelze říci o vybraných službách, jak vyplývá z posledního grafu o zaměstnanosti, z něhož lze odvodit:

• Podíl jednotlivých sekcí tržních služeb v České republice na celkové zaměstnanosti je téměř srovnatelný s jejich podílem v EU či Německu, čili je spíše předimenzovaný vzhledem k celkové úrovni země;
• Zvlášť vyniká vyšší podíl Dopravy a skladování, což lze jenom zčásti vysvětlit pozicí České republiky jako „logistického centra“ ve středu Evropy;
• Naopak tzv. Administrativní činnosti, které kromě skutečně administrativních skrývají i již zmíněné agentury práce a cestovní kanceláře, jsou pod průměrem EU 27.

Graf 3 Podíl vybraných služeb na zaměstnanosti (2008)

Legenda: (1) Doprava a skladování; (2) Ubytování a stravování; (3) Informační činnosti; (4) Činnosti v nemovitostech; (5) Profesní činnosti; (6) Administrativní činnosti

Bariery podnikání (rozdíl mezi průmyslem a službami)

Konečně poslední informace je zajímavá, i když už byla použita v jiné souvislosti.5 Jde o odhad možných barier podnikání na základě dotazů v konjunkturálním průzkumu, kde se nápadně liší výsledky průmyslu jako celku a tržních služeb.

• Bariery v oblasti služeb jsou v průměru podstatně menší než v průmyslu, především poptávka limituje služby méně, a to I v období krize;
• Neméně zajímavé je zjištění, že ani v období konjunktury nebyly služby tak limitovány nedostatkem pracovníků  a pochopitelně i subdodávek (materiálu a zařízení) jako průmysl;
• A i proto ani finanční bariera nebyla ve službách tak významná jako v průmyslu.

 Graf 4a  Bariery podnikání v průmyslu

Graf 4b  Bariery podnikání ve službách

Tento poznatek není triviální. Jakkoliv lze totiž diskutovat o významu služeb pro ekonomiku, je jisté, že služby jsou do určité míry stabilizujícím faktorem ekonomiky, a to tím více, čím méně jsou přímo závislé na průmyslu. (O tom, že naopak nejsou samospasitelné, svědčí situace v zemích, kde mají vysoký podíl.)
 
 
Zpracoval:    Ing. Václav Kupka, CSc.
analytik
útvar statisticko-ekonomických analýz ČSÚ
tel.: 274 054 248, e-mail: vaclav.kupka@czso.cz

Celý článek na stránkách ČSÚ naleznete zde. Analýza ČSÚ v dokumentu WORD ke stažení na stránkách ČSÚ zde.

Vytisknout stránku