Výroba a rozvod elektřiny a tepla

Zpět na seznam odvětví

	Toto odvětví zahrnuje výrobu elektřiny v tepelných, jaderných a vodních elektrárnách nebo pomocí solární, větrné nebo jiné energie. Dále sem patří přenos elektřiny od výrobního zařízení do rozvodné sítě a její rozvod. Další činností náležející do tohoto odvětví je obchod s elektřinou (OKEČ 40.1). Druhou skupinou aktivit patřících do odvětví je výroba a rozvod tepelné energie, což znamená výrobu, sběr a rozvod páry a teplé vody pro vytápění a jiné účely, obsluhu kotelen a výměníkových stanic, ale také výrobu a rozvod chladu a výrobu ledu (OKEČ 40.3).

Minulý vývoj odvětví

Zaměstnanost v elektroenergetice a teplárenství se v uplynulých letech pomalu, ale téměř stabilně spíše snižovala v důsledku restrukturalizace a zvyšování automatizace provozů. Mezi lety 2001-2007 bylo v odvětví zrušeno téměř 10 tis. pracovních míst, čímž zaměstnanost poklesla o 17 %. ...více...

Budoucnost odvětví

Zaměstnanost v elektroenergetice a teplárenství se v uplynulých letech spíše snižovala v důsledku restrukturalizace a zvyšování automatizace provozů. Toto odvětví má velký investiční horizont a díky tomu i z hlediska zaměstnanosti velkou míru setrvačnosti. V ČR bude v příštích desetiletích končit životnost části výrobních bloků a celé odvětví stojí před otázkou, jak nasměrovat budoucí energetickou politiku ČR a jaké opatření v oblasti lidských zdrojů to bude vyžadovat. Elektroenergetika a teplárenství jsou odvětví s  vyšším věkovým průměrem pracovníků a v posledních letech mají vážné problémy s nedostatečnou obměnou lidských zdrojů. 63 % stávajících zaměstnanců je starší 40 let a podíl pracovníků mladších 30 let (9 %) je druhý nejmenší v celé ekonomice.

Celkový počet zaměstnaných v odvětví by v příštích letech mohl mírně klesat. Hlavní procesy restrukturalizace a automatizace již sice byly dokončeny, avšak chystaná obnova zastaralých výrobních technologií a zvyšování jejich výkonnosti může přinést úsporu v počtu pracovních míst. Budoucnost elektroenergetiky a teplárenství však z hlediska lidských zdrojů závisí na zvýšení zájmu studentů o vzdělání a uplatnění v tomto odvětví. Zastavení investic do budování nových zdrojů a negativní vnímání zejména elektroenergetiky (s výjimkou oblasti obnovitelných zdrojů) veřejností snížily zájem o studium příslušných oborů a uplatnění v odvětví. Situace se však v současné době mění a veřejnosti jsou již lépe vysvětlovány perspektivy „energetických profesí“.

Adaptace vzdělávacího systému na nové a zvyšující se požadavky elektroenergetiky a teplárenství však potvrvá řadu let. Několik typů profesí tak bude v příštích letech výrazně poptáváno a nabídka absolventů patrně nebude dostatečná. Bude se jednat například o specialisty v oblasti jaderné energetiky, pracovníky zabývající se výzkumem a vývojem v oblasti energetických zařízení, projektanty a konstruktéry energetických celků, technology výroby elektřiny i tepla, ICT specialisty a pracovníky obchodu a zákaznických služeb.

Rostoucí význam úspor energií zvýší poptávku po „energetických auditorech“ (i když tyto činnosti z hlediska odvětvové klasifikace nespadají do energetiky, ale do podnikatelských služeb) a výstavba a rekonstrukce výrobních celků v elektroenergetice i teplárenství si vyžádá značné množství pracovníků, kteří budou důležití pro jejich výrobu a uvádění do provozu (a to nejen v dodavatelských odvětvích, ale i přímo v samotné energetice). Situace v energetice bude úzce souviset s otázkou zachování či prolomení limitů na těžbu uhlí. Pokud dojde k tomu, že se disponibilita tuzemského uhlí výrazně sníží, budou muset elektrárny, ale zejména teplárny změnit technologii, což si vyžádá rozsáhlé investice a výrazně vzrostou i nároky na výše uvedené technické profese.

Vývoj zaměstnanosti v odvětví (v tis.):	Podíl zaměstnanosti v odvětví na celkové zaměstnanosti:
Zdroj: [1]	Zdroj: [1]
Vzdělanostní a věková struktura odvětví (v %):	Profesní struktura odvětví (rok 2008):
Zdroj: [6]	Zdroj: [6]

Vytisknout stránku