Výroba a opravy strojů jinde nezařazených

Zpět na seznam odvětví

	Toto odvětví zahrnuje převážnou část strojírenské výroby. Patří sem výroba palivových motorů kromě automobilových a leteckých, čerpadel a kompresorů, ložisek, převodů, zvedacích a manipulačních zařízení, dále výroba chladicích a vzduchotechnických zařízení, vážicích systémů, strojů na čištění, zemědělských strojů, obráběcích a tvářecích strojů, těžebních a stavebních strojů, strojů na výrobu potravin, textilií a oděvů, papíru, tiskárenských strojů, výroba zbraní a munice, přístrojů pro domácnost, chladniček, praček, kamen ap. (OKEČ 29).

Minulý vývoj odvětví

Odvětví strojírenské výroby se na počátku 21. století potýkalo zejména s velmi nízkou produktivitou práce, která zhoršovala jeho konkurenceschopnost na klíčovém německém trhu. V roce 2001 dosahovala pouze 18 % průměru zemí, které byly řazeny do EU-25. ...více...

Budoucnost odvětví

Strojírenství je tradičním odvětvím českého průmyslu s mírně nadprůměrným mzdovým ohodnocením a silným vývozem jak do západní, tak i do východní Evropy, kde čeští výrobci využívají rostoucího potenciálu tamních trhů. Vzhledem k rostoucí konkurenci na globálních trzích a zpomalení poptávky v klíčových zákaznických regionech, postižených hospodářskou krizí, bude zaměstnanost ve strojírenství klesat, a to až o 19 % v období 2008-2020. Zrušeno může být na 30 tisíc pracovních míst. Představuje to hrozbu pro pracovníky s nízkou kvalifikací a ty, kteří byli pro zaměstnání v odvětví jen krátkodobě vyškoleni a mají malý základ pro profesní postup a zvyšování kvalifikace.

Na druhé straně stojí pracovníci konstrukce, technologie a designu, nejlépe s kombinovanými znalostmi v oblasti strojírenství/slaboproudá elektrotechnika/ICT. V těchto profesích je dlouhodobý a velice dobrý potenciál pro uplatnění, což platí jak pro studenty a absolventy škol, tak pracovníky, kteří si tímto směrem budou chtít rozšířit svoji kvalifikaci. Platí zde tedy podobné implikace, jako pro profese v automobilovém průmyslu.

Strojírenství si jako celek podrží významný podíl na zaměstnanosti v českém průmyslu. Určitou dlouhodobou slabinou českého strojírenství je to, že je až příliš orientováno na dodávky komponentů nebo jednotlivých strojů pro generální dodavatele (zejména německé) a schopnost vyrábět celé investiční celky (např. výrobní linky v průmyslu či v energetice) je malá. Při postupném ochlazování poptávky v západní Evropě bude v příštích letech důležité, aby se odvětví výrazněji orientovalo na dodávky na rychle rostoucí trhy dále ve východní Evropě, v Asii a v Latinské Americe. Úspěch na těchto trzích však je podmíněn rostoucími nároky na profese a kvalifikace – a to jak na úrovni managementu, tak pracovníků technologie, obchodu a logistiky. Nejde jen o jazykové znalosti a překonávání kulturních odlišností – zvládnout vstup na nové trhy vyžaduje i kvalitnější řízení projektů, dodavatelského řetězce a schopnost získat na nových trzích zákazníky. Úspěch bude vyžadovat lepší propojení technických, analytických, manažerských a komunikačních dovedností.

Stejně jako u výroby kovových výrobků a výroby elektrických strojů a zařízení je zde část produkce určena pro rychle se zvyšující poptávku v energetice. Ve výrobě investičních celků pro energetiku však dnes na českém trhu práce výrazně chybí jak konstruktéři (pro návrh těchto celků), tak mechanici a technologové (pro jejich výrobu). Právě tato oblast by z hlediska lidských zdrojů měla být výrazněji posílena.

Vývoj zaměstnanosti v odvětví (v tis.):	Podíl zaměstnanosti v odvětví na celkové zaměstnanosti:
Zdroj: [1]	Zdroj: [1]
Vzdělanostní a věková struktura odvětví (v %):	Profesní struktura odvětví (rok 2008):
Zdroj: [6]	Zdroj: [6]

Vytisknout stránku