Trhy práce v regionech
Trhy práce v jednotlivých regionech mají svůj specifický vývoj a požadavky na pracovníky, i ony jsou však ovlivněny globálními trendy. Porovnání budoucích změn v ekonomice a potenciálu regionů v oblasti lidských zdrojů je základem pro úspěšnou strategii rozvoje kraje.
|
Struktura populace ve věku 15+ podle
|
Míra nezaměstnanosti (2009, %)
Dlouhodobá nezaměstnanost - podíl nezaměstnaných
|
Zdroj: [6] | Předchozí rok
Největší nezaměstnanost je trvale v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji. V roce 2009 začala v důsledku hospodářské krize nezaměstnanost ve všech regionech stoupat, nejvíce byly zasaženy regiony s vyšším podílem průmyslu. Relativně nízká nezaměstnanost oproti ostatním regionům přetrvala v Praze, Středočeském kraji, Jihočeském kraji a na Vysočině.
Za dlouhodobě nezaměstnané jsou považováni lidé, kteří jsou nezaměstnaní déle než 1 rok. Dlouhodobá nezaměstnanost je v ČR obecně problémem. Protože ale v důsledku ekonomické krize začal masivně narůstat počet nově nezaměstnaných, oproti loňsku podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti poklesl. To však rozhodně neznamená, že by se absolutní počty dlouhodobě nezaměstnaných snížili, právě naopak. Vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti tak mají v současné době regiony, které s ní mají problémy již delší dobu (např. Moravskoslezský, Ústecký kraj), ale paradoxně také Praha, u které je to způsobeno menším nárůstem nové nezaměstnanosti v době krize.
Zobrazované údaje vypovídají o obecné míře nezaměstnanosti podle definice Mezinárodní organizace práce. Nejaktuálnější údaje o registrované míře nezaměstnanosti, která vychází z počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce publikuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
|
Vzdělanostní struktura populace ve věku 25-64 let
|
Profesní struktura zaměstnanosti (2009, %)
|
Zdroj: [6] | Předchozí rok
Vzdělanostní struktura jednotlivých regionů se významně liší. Největší podíl terciárně vzdělaných mají kraje, které mají města s vysokými školami. Tato města jednak produkují absolventy vysokých škol, zároveň také ve srovnání s jinými kraji nabízejí lepší pracovní uplatnění pro lidi s terciárním vzděláním. Největší podíl teciárně vzdělaných má Praha a Jihomoravský kraj. Plzeňský, Jihočeský a Středočeský kraj mají vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva méně, nicméně díky většímu počtu lidí s maturitou je jejich vzdělanostní struktura stále nadprůměrná. Největší podíl lidí, kteří dosáhli jen základního vzdělání má Ústecký, Karlovarský a Liberecký kraj.
Profesní struktura zaměstnanosti v kraji je zde znázorněna na základě kategorií klasifikace KZAM. Nejvyšší podíl kvalifikačně náročných profesí (vedoucí a ředitelé, vědci a odborníci a techničtí pracovníci) je v Praze, Jihomoravském, Plzeňském a Královéhradeckém kraji. Liberecký kraj se vyznačuje nadprůměrným podílem řemeslných pracovníků a obsluhy strojů, které poukazují na vysoký podíl průmyslu. Naopak Karlovarský kraj se vyznačuje vysokým podílem provozních pracovníků ve službách a obchodě.
Odvětvová struktura zaměstnanosti (2009, %)
| Název odvětví (Kód OKEČ) | PHA | STC | JHC | PLK | KVK | ULK | LBK | HKK | PAK | VYS | JHM | OLK | ZLK | MSK | ČR |
| Zemědělství, lesnictví (A) | 0,6 | 3,0 | 5,1 | 4,9 | 2,4 | 2,4 | 1,9 | 4,0 | 5,2 | 9,5 | 2,8 | 5,2 | 2,4 | 2,0 | 3,2 |
| Rybolov (B) | 0,0 | 0,0 | 0,3 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,1 | 0,1 | 0,3 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,1 |
| Těžba (C) | 0,0 | 0,2 | 0,2 | 0,4 | 3,7 | 2,9 | 0,8 | 0,4 | 0,3 | 0,6 | 0,4 | 0,7 | 0,2 | 4,2 | 1,1 |
| Zpracovatelský průmysl (D) | 10,9 | 26,8 | 29,4 | 29,9 | 22,1 | 27,5 | 37,1 | 30,4 | 33,4 | 31,8 | 25,2 | 26,9 | 34,7 | 27,7 | 26,4 |
| Energetika (E) | 1,4 | 1,5 | 2,3 | 1,2 | 2,4 | 3,6 | 1,5 | 1,2 | 2,0 | 1,3 | 1,3 | 1,0 | 1,4 | 1,8 | 1,7 |
| Stavebnictví (F) | 9,4 | 9,6 | 9,5 | 8,5 | 10,5 | 9,5 | 9,5 | 9,4 | 9,1 | 9,3 | 11,0 | 11,0 | 10,4 | 9,4 | 9,7 |
| Obchod (G) | 15,4 | 13,5 | 11,9 | 12,2 | 12,9 | 13,1 | 12,7 | 12,8 | 10,9 | 13,5 | 12,0 | 14,3 | 12,8 | 12,5 | 13,1 |
| Ubytování a stravování (H) | 4,6 | 3,9 | 4,0 | 3,3 | 7,7 | 4,1 | 4,0 | 3,6 | 2,6 | 3,4 | 3,2 | 2,6 | 3,9 | 3,2 | 3,8 |
| Doprava, skladování a spoje (I) | 9,3 | 8,9 | 6,4 | 6,2 | 7,2 | 8,7 | 6,4 | 6,9 | 8,3 | 5,4 | 7,6 | 9,1 | 5,0 | 6,8 | 7,6 |
| Finanční zprostředkování (J) | 4,7 | 2,6 | 1,9 | 1,9 | 1,5 | 1,1 | 2,1 | 2,4 | 2,2 | 1,3 | 2,2 | 1,7 | 1,3 | 1,5 | 2,2 |
| Nemovitosti, pronájem, podnikat. činnosti (K) | 16,4 | 7,6 | 6,5 | 8,0 | 4,2 | 6,0 | 4,2 | 5,0 | 4,9 | 3,8 | 8,3 | 4,4 | 5,9 | 6,2 | 7,6 |
| Veřejná správa a obrana (L) | 8,6 | 7,0 | 7,0 | 6,6 | 7,8 | 6,4 | 4,3 | 5,1 | 5,0 | 5,9 | 7,2 | 6,3 | 5,7 | 5,9 | 6,6 |
| Vzdělávání (M) | 5,9 | 5,5 | 5,1 | 5,5 | 5,5 | 4,9 | 4,9 | 7,1 | 6,2 | 6,2 | 7,1 | 6,2 | 6,5 | 6,3 | 6,0 |
| Zdravotnictví a sociální péče (N) | 5,9 | 5,5 | 6,4 | 7,4 | 8,3 | 5,1 | 5,9 | 8,0 | 6,6 | 5,7 | 7,6 | 7,1 | 7,1 | 7,3 | 6,6 |
| Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (O) | 6,9 | 4,2 | 3,7 | 3,9 | 3,7 | 4,7 | 4,4 | 3,5 | 3,3 | 2,0 | 3,9 | 3,4 | 3,3 | 4,3 | 4,2 |
| Činnosti domácností (P) | 0,0 | 0,2 | 0,2 | 0,0 | 0,0 | 0,1 | 0,1 | 0,0 | 0,0 | 0,2 | 0,2 | 0,0 | 0,0 | 0,8 | 0,2 |
| Exteritoriální organizace a instituce (Q) | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,1 | 0,1 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| Celkem | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 |
Zdroj: [6] | Předchozí rok
Česká republika se obecně vyznačuje ve srovnání s dalšími zeměmi vysokým podílem zpracovatelského průmyslu. V regionálním srovnání je pak nejvyšší podíl průmyslu v Libereckém, Pardubickém a Zlínském kraji. Praha vykazuje vzhledem ke svému metropolitnímu charakteru strukturu zaměstnanosti výrazně odlišnou od ostatních regionů s nadprůměrným podílem služeb – především podnikatelských a osobních. Středočeský, Ústecký a Olomoucký kraj se vyznačují nadprůměrným podílem zaměstnanosti v dopravě, skladování a spojích. Ve Středočeském kraji je přičinou koncentrace skladů a logistických center v periferních oblastech pražské metropole kolem významných dopravních tepen. Ústecký kraj zde zase těží z výhodné příhraniční polohy. V Karlovarském kraji je vysoký podíl osob zaměstnán v ubytování a stravování, což odráží turistický a lázeňský charakter regionu. Karlovarský kraj je také společně s Moravskoslezským a Ústeckým krajem největším centrem těžby. Vysočina má ve srovnání s celkem ČR stále velmi vysoký (přibližně trojnásobný) podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti.
|
Podíl technologicky vysoce náročného průmyslu
|
Podíl technologicky středně náročného průmyslu
|
|
|
Podíl znalostně náročných služeb
 Zdroj: [6] |
Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji  Zdroj: [9] |
V odvětví vysoce technologicky náročného průmyslu jednoznačně dominuje Pardubický kraj, kde tento průmysl tvoří 11,4 % celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu. V případě Prahy je vysoký podíl technologicky náročného průmyslu způsoben zejména nízkým podílem průmyslu na zaměstnanosti jako takového. Více než 9 % podíl má také Olomoucký kraj. Nejmenší podíl vysoce technologicky vysoce náročného průmyslu je v Libereckém kraji (1,4 %). V něm je však v poměrně veliké míře soustředěn průmysl středně technologicky náročný. Stejně jako v Plzeňském kraji, na Vysočině, ve Středočeském a v Královéhradeckém kraji zde podíl středně technologicky náročného průmyslu na celkové zaměstnanosti v průmyslu přesahuje 40 %.
Znalostně náročné služby se koncentrují především v metropolitních oblastech. Z toho také vyplývá, že největší podíl znalostně náročných služeb na zaměstnanosti má jednoznačně Praha (41 %), s odstupem následují Jihomoravský kraj (29 %). Pouze 20 % zaměstnanosti tvoří znalostně náročné služby v Libereckém kraji, který je tradičně průmyslový, a méně než 20 % na Vysočině, kde se projevuje absence dominantní metropole, která by na sebe znalostně náročné služby strhávala.
Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji jsou sebe jednoznačně soustředěni v univerzitních regionech – zejména v Praze a s odstupem pak v Jihomoravském kraji. Více než 7 zaměstnanců výzkumu a vývoje na 1000 zaměstnaných je též ve Středočeském kraji, kde lze předpokládat propojení s pražskými pracovišti, a v Pardubickém kraji a Libereckém kraji, kde výzkum a vývoj souvisí s koncentrací technologicky náročného průmyslu.
|
Průměrná měsíční mzda
|
Produktivita práce -
|
Zdroj: [9] | Předchozí rok
Průměrná mzda i produktivita práce do značné míry odrážejí odvětvovou strukturu v regionech. Nejvyšší průměrné mzdy i nejvyšší produktivita práce jsou v Praze a Středočeském kraji. Nejnižší produktivitu práce i mzdy má naopak Karlovarský kraj.
|
Počet absolventů terciárního vzdělávání na 1000
|
Účast na dalším vzdělávání - podíl účastníků
|
|
Předchozí rok
Počet absolventů terciárního vzdělávání v kraji vyplývá z existence a kapacity vysokých škol a vyšších odborných škol v kraji. Přestože velký podíl absolventů pochází z jiného kraje, než v jakém absolvuje vysokou školu, po ukončení školy velká část z nich zůstává v místě studia. Regiony s vyšším počtem absolventů totiž zároveň nabízejí lepší pracovní uplatnění pro lidi s vysokoškolským vzděláním. Nejvyšší počet absolventů terciárního vzdělávání je v Praze a Jihomoravském kraji, následuje Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj a Vysočina. Nejmenší počet je naopak ve Středočeském kraji, zde je však situace specifická díky možným dojezdům do Prahy, a dále pak v Karlovarském kraji a v kraji Vysočina, u kterých je patrná absence větších vysokých škol.
Účast na dalším vzdělávání je ovlivněna mimo jiné profesní strukturou zaměstnanosti v kraji. Nejvíce se dalšího vzdělávání účastní zaměstnanci v kvalifikačně náročných profesích. Nejvyšší účast na dalším vzdělávání je v Praze, nejnižší naopak v Oloumockém, Libereckém a Plzeňském kraji. V Karlovarském kraji oproti loňskému roku účast na dalším vzdělávání významně stoupla, lze předpokládat, že na to mohly mít pozitivní vliv programy a projekty podporující další vzdělávání zaměstnanců.
|
Pravidelní uživatelé osobního počítače
|
Pravidelní uživatelé internetu
|
Zdroj: [9]
Počítačové internetové dovednosti patří mezi klíčové kompetence a důležitý indikátor kvality lidských zdrojů. Jsou také významné pro nalezení pracovního uplatnění. Nejvyšší podíl pravidelných uživatelů osobního počítače je v Praze, nejnižší naopak v Libereckém kraji. Nejčastějším místem, kde lidé přicházejí do pravidelně kontaktu s prací na PC, je zaměstnání. Podíl pravidelných uživatelů počítačů je tak vyšší v regionech s vyšším podílem služeb, nižší naopak v regionech s vyšším podílem zemědělství, těžby a technologicky méně náročného průmyslu. Z hlediska používání internetu hraje další velkou roli dostupnost a cena připojení. Největší podíl pravidelných uživatelů Internetu je v Praze a Středočeském kraji, nejmenší v Libereckém, Ústeckém a Olomouckém kraji.
