Trhy práce v regionech v roce 2010

Trhy práce v jednotlivých regionech mají svůj specifický vývoj a požadavky na pracovníky, i ony jsou však ovlivněny globálními trendy. Porovnání budoucích změn v ekonomice a potenciálu regionů v oblasti lidských zdrojů je základem pro úspěšnou strategii rozvoje kraje.

Zdroj: [6]

Největší nezaměstnanost je trvale v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, v roce 2010 též v Olomouckém kraji.. V roce 2009 začala v důsledku hospodářské krize nezaměstnanost ve všech regionech stoupat, nejvíce byly zasaženy regiony s vyšším podílem průmyslu, růst nezaměstnanosti pokračoval i v roce 2010. Relativně nízká nezaměstnanost oproti ostatním regionům přetrvala v Praze, Středočeském kraji a Jihočeském kraji.

Za dlouhodobě nezaměstnané jsou považováni lidé, kteří jsou nezaměstnaní déle než 1 rok. Dlouhodobá nezaměstnanost je v ČR obecně problémem. Protože ale v důsledku ekonomické krize začal masivně narůstat počet nově nezaměstnaných podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti v roce 2009 relativně poklesl, v roce 2010 však již začal opět narůstat. Největší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je v Karlovarském a Ústeckém kraji.

Zobrazované údaje vypovídají o obecné míře nezaměstnanosti podle definice Mezinárodní organizace práce. Nejaktuálnější údaje o registrované míře nezaměstnanosti, která vychází z počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce publikuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Zdroj: 6

Vzdělanostní struktura jednotlivých regionů se významně liší. Největší podíl terciárně vzdělaných mají kraje, které mají města s vysokými školami. Tato města jednak produkují absolventy vysokých škol, zároveň také ve srovnání s jinými kraji nabízejí lepší pracovní uplatnění pro lidi s terciárním vzděláním. Největší podíl teciárně vzdělaných má Praha a Jihomoravský kraj. Plzeňský, Jihočeský a Středočeský kraj mají vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva méně, nicméně díky většímu počtu lidí s maturitou je jejich vzdělanostní struktura stále nadprůměrná. Největší podíl lidí, kteří dosáhli jen základního vzdělání má Ústecký a Karlovarský kraj.

Profesní struktura zaměstnanosti v kraji je zde znázorněna na základě kategorií klasifikace KZAM. Nejvyšší podíl kvalifikačně náročných profesí (vedoucí a ředitelé, vědci a odborníci a techničtí pracovníci) je v Praze, Jihomoravském, Středočeském a Královéhradeckém kraji. Liberecký kraj se vyznačuje nadprůměrným podílem řemeslných pracovníků a obsluhy strojů, které poukazují na vysoký podíl průmyslu. Naopak Karlovarský kraj se vyznačuje vysokým podílem provozních pracovníků ve službách a obchodě.

Odvětvová struktura zaměstnanosti (2010, %)

Zdroj: [6] Od roku 2010 je používána již pouze nová klasifikace CZ-NACE, údaje nejsou přesně srovnatelné s dříve používanou klasifikací OKEČ.

Česká republika se obecně vyznačuje ve srovnání s dalšími zeměmi vysokým podílem zpracovatelského průmyslu. V regionálním srovnání je pak nejvyšší podíl průmyslu v Libereckém, Pardubickém a Zlínském kraji. Praha vykazuje vzhledem ke svému metropolitnímu charakteru strukturu zaměstnanosti výrazně odlišnou od ostatních regionů s nadprůměrným podílem služeb – především podnikatelských a osobních. Středočeský a Ústecký kraj se vyznačují nadprůměrným podílem zaměstnanosti v dopravě s skladování. Ve Středočeském kraji je přičinou koncentrace skladů a logistických center v periferních oblastech pražské metropole kolem významných dopravních tepen. Ústecký kraj zde zase těží z výhodné příhraniční polohy. V Karlovarském kraji je vysoký podíl osob zaměstnán v ubytování a stravování a také zdravotní a sociální péče, což odráží lázeňský charakter regionu. Karlovarský kraj je také společně s Moravskoslezským a Ústeckým krajem největším centrem těžby. Vysočina má ve srovnání s celkem ČR stále velmi vysoký (přibližně trojnásobný) podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti.

Podíl technologicky vysoce náročného průmyslu na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu (2010, %) Zdroj: [6]		Podíl technologicky středně náročného průmyslu na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu (2010, %) Zdroj: [6]
Podíl znalostně náročných služeb na celkové zaměstnanosti (2010, %) Zdroj: [6]		Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji na 1000 zaměstnaných (2010) Zdroj: [9]

V odvětví vysoce technologicky náročného průmyslu jednoznačně dominuje Pardubický kraj, kde tento průmysl tvoří 11,4 % celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu. V případě Prahy je vysoký podíl technologicky náročného průmyslu způsoben zejména nízkým podílem průmyslu na zaměstnanosti jako takového. Více než 9 % podíl má také Olomoucký kraj. Nejmenší podíl vysoce technologicky vysoce náročného průmyslu je v Libereckém kraji (1,4 %). V něm je však v poměrně veliké míře soustředěn průmysl středně technologicky náročný. Stejně jako v Plzeňském kraji, na Vysočině, ve Středočeském a v Královéhradeckém kraji zde podíl středně technologicky náročného průmyslu na celkové zaměstnanosti v průmyslu přesahuje 40 %.

Znalostně náročné služby se koncentrují především v metropolitních oblastech. Z toho také vyplývá, že největší podíl znalostně náročných služeb na zaměstnanosti má jednoznačně Praha (41 %), s odstupem následují Jihomoravský kraj (29 %). Pouze 20 % zaměstnanosti tvoří znalostně náročné služby v Libereckém kraji, který je tradičně průmyslový, a méně než 20 % na Vysočině, kde se projevuje absence dominantní metropole, která by na sebe znalostně náročné služby strhávala.

Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji jsou sebe jednoznačně soustředěni v univerzitních regionech – zejména v Praze a s odstupem pak v Jihomoravském kraji. Přibližně 9 zaměstnanců výzkumu a vývoje na 1000 zaměstnaných je ve Středočeském kraji, kde lze předpokládat propojení s pražskými pracovišti, a v Pardubickém kraji, kde výzkum a vývoj souvisí s koncentrací technologicky náročného průmyslu.

Zdroj: [9] V roce 2009 se změnila metodika výpočtu průměrné mzdy, absolutní údaje proto nejsou srovnatelné s předchozími lety.

Průměrná mzda i produktivita práce do značné míry odrážejí odvětvovou strukturu v regionech. Nejvyšší průměrné mzdy i nejvyšší produktivita práce jsou dlouhodobě v Praze a Středočeském kraji. V roce 2010 však byla druhá nejvyšší produktivita práce v Ústeckém kraji, kde HDP na jednoho obyvatele dosáhlo hodnotu přibližně 725 000 KČ. Nejnižší produktivitu práce i mzdy má naopak Karlovarský kraj.

Počet absolventů terciárního vzdělávání v kraji vyplývá z existence a kapacity vysokých škol a vyšších odborných škol v kraji. Přestože velký podíl absolventů pochází z jiného kraje, než v jakém absolvuje vysokou školu, po ukončení školy velká část z nich zůstává v místě studia. Regiony s vyšším počtem absolventů totiž zároveň nabízejí lepší pracovní uplatnění pro lidi s vysokoškolským vzděláním. Nejvyšší počet absolventů terciárního vzdělávání je v Praze a Jihomoravském kraji, následuje Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj a Vysočina. Nejmenší počet je naopak ve Středočeském kraji, zde je však situace specifická díky možným dojezdům do Prahy, a dále pak v Karlovarském kraji a v kraji Vysočina, u kterých je patrná absence větších vysokých škol.

Účast na dalším vzdělávání je ovlivněna mimo jiné profesní strukturou zaměstnanosti v kraji. Nejvíce se dalšího vzdělávání účastní zaměstnanci v kvalifikačně náročných profesích. Nejvyšší účast na dalším vzdělávání je v Praze, nejnižší naopak v Oloumockém, Libereckém a Plzeňském kraji. V Karlovarském kraji oproti loňskému roku účast na dalším vzdělávání významně stoupla, lze předpokládat, že na to mohly mít pozitivní vliv programy a projekty podporující další vzdělávání zaměstnanců.

Zdroj: [9]

Počítačové internetové dovednosti patří mezi klíčové kompetence a důležitý indikátor kvality lidských zdrojů. Jsou také významné pro nalezení pracovního uplatnění. Nejvyšší podíl pravidelných uživatelů osobního počítače je v Praze, nejnižší naopak v Libereckém kraji. Liberecký kraj sice zůstává v podílu uživatelů počítače na posledním místě, ale ve srovnání s rokem 2009 zaznamenal největší nárůst pravidelných uživatelů (až 7%). Nejčastějším místem, kde lidé přicházejí do pravidelně kontaktu s prací na PC, je zaměstnání. Podíl pravidelných uživatelů počítačů je tak vyšší v regionech s vyšším podílem služeb, nižší naopak v regionech s vyšším podílem zemědělství, těžby a technologicky méně náročného průmyslu. Z hlediska používání internetu hraje další velkou roli dostupnost a cena připojení. Největší podíl pravidelných uživatelů Internetu je v Praze a Středočeském kraji, nejmenší v Libereckém a Ústeckém kraji.

Vytisknout stránku